Naposled mě dojal obrázek od vnučky - k narozeninám. Namalovala mi přesně to, co mám ráda, a podařilo se jí to už podruhé...a fakt je to teda obrázek profesionální - akrylovkama na plátno.
Ona to moje dojetí teda nečekala...a dojalo jí to taky .

A naopak se zase jí až objevily slzičky, kdy jí minulý týden přál můj manžel (její děda) k narozeninám takové hezké osobní přáníčko - byly to takové situační okamžiky, neplánované...a tím prostě krásné, s krásným pocitem na duši...prostě je to takový pocit velké lásky, nevím, jak líp to říct. aspoň takhle dojetí vnímám já.
Cíleně bych to nevyráběla, ono se to naplánovat stejně nedá...v tom je asi hodnotná ta síla okamžitého prožitku.