Připadá mi normální plakat na pohřbu. Je to rozloučení, většinou rozloučení smutné.
Existuje obvyklá hudební "pohřební literatura" (ve Spojených státech Novosvětská a u nás taky dost věcí od Dvořáka), to mi taky přijde OK, když se to zahraje a zazpívá pěkně, tak zase jen zjistíš, že se to "dobře hodilo". U babičky na vesnici se vždycky hrálo "Zelení hájové" místní kutálkou ve čtvrttónové harmonii (někdy půltónové) ke všeobecní spokojenosti. Moje jedna teta nechala poslední přání, že jí na pohřbu mají zahrát humoresku, ale repro, ať to není vyfidlané. Stalo se a plakali všichni, protože to byla moc fajn teta a pořád chybí. Já jsem jednou na pohřbu hrála, protože mě o to poprosili, překvapilo mě to a myslela jsem si, že to mám na háku, ale nakonec jsem měla problém to dohrát, jak to byla silná atmosféra.
Z obyklé hudební produkce na pohřbech mi je vyloženě nepříjemné asi akorát Ave Maria - Gounod, protože to si, kdo ví proč, každý myslí, že zahraje a zazpívá, a málokdy to klapne..a ruší to slavnostní truchlení.