Zefýr, taky nemám ráda takovéhle akce celkově...účastnila jsem se kvůli dětem a někdy byly fajn.
Ale je fakt, že dost dětí ty besídky pro maminky a tatínky prožívá, natahují krčky, jestli je rodiče vidí a opravdu se snaží správně odříkávat, tancovat a tak .

Ale teď mi to připomnělo, a že je to už let , že jsem mamce na MDŽ udělala ve škole někde ve 2. třídě obrázek ze sádry, vyryla jsem ho, obarvila, napsala přání a hrdě ho nesla domů s radostí, co tomu mamka řekne a jestli jí udělá radost. Neřekla nic, protože mi obrázek vypadl přesně na prahu a rozpadl se na mnoho kousků...ale ona by nic neřekla, ani kdyby byl celý - nikdy za žádných okolností se nedojímala a tyhle věci ji zcela míjely...většinou je odmávla jako naprosto nedůležité.