Nevím, jestli mám tak velkou výplatu nebo nás ještě nepostihly ty vedlejší výdaje.
My prostě žijeme dost úsporně - třeba oblečení prakticky nekupujeme, děti to vzájemně dědí, boty mají maximálně dvoje na sezonu, já taky.
Školný, Zušky, kroužky si dávám každý měsíc stranou, co to stojí.
Věci opravujeme, nevyhazujeme (muž je hodně šikovnej)
Zvýšený náklady na postižení prcka jde z PnP (terapie a pod), hodně věcí jsem nastudovala a dělám s ním jen pod dálkovým dozorem.
Starší věci prodávám, z toho kupuju nový hračky a tak.
Peču sama, do restaurací jen tak výjimečně´(hlavně kvůli malýmu, moc to nezvládá).
Ale není to úkorný, ani nemám pocit, že bychom nějak trpěli, když chceme tak si dopřáváme (já hlavně v knihkupectví, děti nějaký počítačový serepetičky a Lego)