A taky náklady na bydlení. Doděláváme rekonstrukci domu. Dřív bychom kupovali nábytek někde v obchoďáku, dnes si necháme dělat vše na míru. Protože je to kvalitnější, i když dražší. Na lepší se prostě zvyká lépe a rozdíly v kvalitě jsou propastné. Neznám nikoho, kdo by nežil na co má, tj. aby někdo měl slušnou výplatu a kupoval nejlevnější nábytek jen proto, aby něco ušetřil. To máš i u těch bot, teď kupujeme všem děckám kvalitní boty a ne od Vietnamců za čista. Určitě vím, že bychom to zvládli i lépe, že bychom třeba měsíčně mohli odložit x-desítek tisíc, ale bylo by to na úkor kvality života. Pro někoho je to třeba to kino každý týden, pro nás zase něco jiného, on ten život není jen o odříkání. Dětem něco spoříme, spoříme na důchod, máme nějaké krátkodobé i střednědobé rezervy, ale nežijeme jen šetřením, na to je život zatraceně krátký, abychom si pak v 60 řekli, že super, že máme na účtech miliony, ale že je smutné, že jsme s dětmi nejezdili na dovolené, nedopřáli si někdy dobré jídlo a pití, nepěstovali svoje koníčky v té míře, v jaké jsme chtěli atd.