Musím vstát v 6.30, budík mám obvykle na 6.10 za účelem probrání se k životu. Kdybych dokázala jít spát do 23.00, tak by to jakž takž šlo (s dospáním o víkendu), ale to obvykle nezvládnu a proto jsem stále ve spánkovém dluhu. Včas nejdu spát proto, že chci taky něco večer "dělat v klidu pro sebe" když zalezou děti a to je bohužel čím dál později. Teoretický režim je takový, že v osm večer by mělo být všechno hotovo a děti ve svém pokoji při klidných činnostech, ve 21.00 se zhasíná, kdo nemůže spát (obvykle starší syn), může si při lampičce číst. Prakticky ale, zvlášť teď v létě, lezou kolikrát po osmé teprve do vany a hlavně můj režim dost narušuje manžel, který si chce děti teprve v tuhle dobu užít, což končí tak, že děti jsou v devět v nejveselejší náladě, zjišťují, že vlastně mají hrozný hlad atd. ... Když je konečně "dostanu do klidu", ještě mají tendenci vylézat, že si buď na něco důležitého vzpomněli nebo že je ten druhý ruší ...