Ale já neříkám, že se taková konverzace musí vést! Jen říkám, že když se lidé v nějakém prostředí začnou bavit, tak to odpovídá tomu prostředí.

Když si moje dítě na hřišti bez dovolení vezme cizí kyblík, tak ho napomenu, že se má zeptat a když dotyčná maminka zareaguje tím, že jistě, že její dítě má stejně radši autíčko než kyblíček, tak poděkuju a třeba prohodím "Tak Honzíka auta nezajímají, ten jen staví hrady, tak si můžete půjčit tady to naše zelené autíčko." A nebo taky ne, třeba jen poděkuju. Ale rozhodně neřeknu "Co říkáte na Kájínka, to to ten Zeman pohnojil/udělal dobře."

Poznat, jestli si se mnou ten druhý chce povídat nebo ne je jedna ze základních sociálních schopností.