Valkýro, vždycky když tě čtu, říkám si, že ač toho mí rodiče v mé výchově podělali dost, dali mi jednu věc a za tu jsem jim neskonale vděčná : "nestarej se, co si o tobě myslí druzí, každý se stejně jen zabývá sám sebou a tím, co si jiní myslí o něm"... sami se kupodivu podle toho neřídí, ale nám (dětem) to vštípili důkladně (shodli jsme se na tom i se sestrou) a je to velká úleva v životě - prostě neřeším, jestli mě má nebo nemá sousedka ráda, co si o mně myslí a jestli se o mne někdo zajímá...
kéž by se to dalo nějak zabalit a poslat, tak aby to vstoupilo i tvé mysli - ne jen jako informace, ale jako fakt, který tě osvobodí od tvého trápení nad tím, že nedosahuješ cílů, které ti určili jiní