Na veřejné rozbalování svatebních dárů jsem naštěstí na svatbách ještě nenarazila,ale to vybírání do střevíčku nás poprvé nemile překvapilo, u nás v okolí se nic takového nepodnikalo..Dali jsme docela ( na naše poměry) hodnotný dar,a kolem desáté večer se podroušení strýcové nevěsty začali trumfovat, nikdo míň než tisícovku nedal a nám bylo trapně dát málo, bota kolovala kolem stolu a každý to sledoval, kolik kdo dá...Bylo to v roce 1996, kdy ani ty výplaty nebyly tolik, a my jsme pak docela "sušili hubu" ( po svatbě:))..
A co byl teda vrchol trapnosti na svatbě mojí kamarádky - dostali od rodičů vkladní knížku a veřejně museli jít přede všemi poděkovat ( a nenápadně se zveřejnila ta částka, aby všichni věděli, kolik).. Fakt tyjátr..