Mně nevadí se s ním učit, a jemu také ne. Kdyby měl diagnózu, tak by ho propadnout nenechali, to vím také. Brali by na něho ohled a z milosti mu dávali lepší známky, ale on by tomu stejně nerozuměl. Mně nejde o známky, ale aby to pochopil. Vidím děti z diagnózou, ale to jejich vedení mi připadá jen takové jakoby na oko. Mají individuální studijní plán, někdy asistenta a bere se na ně ohled ve známkování. Ve skutečnosti ale na ně tak nějak všichni stejně kašlou a koukají se na ně přes prsty. Má diagnózu, tak co byste od něho chtěli ?