Danulu,

já myslím, že to souvisí v tom smyslu, že ten člověk nemá mindrák ze svýho vzhledu, ne že by se musel nutně považovat za krásu nesmírnou, ale nevidí ve vzhledu problém a sám sobě se líbí.

Myslím, že s takovým přístupem (ať už je realita jakákoli, ostatně žádná objektivní realita stran krásy stejně neexistuje) se mu prostě žije líp než někomu, kdo neustále řeší svůj vzhled, jestli je dost krásnej.