Myslím, že všechno má nějaké cítění...všechno je živé...a všechno má svůj instinkt sebezáchovy - přežít. To je prostě tak udělané.
Takže cit jo...nějaké vnímání, ale je to (podle mne) od jednoduchého cítění po velké emoce a prožívání, u člověka třeba spojené s rozumem.

Myslím si, že se zvířata a rosliny nebojí smrti jako lidi, že je pro ně přirozená...takže "zabití" - pokud je smyslupné, je asi v pořádku. Pokud není dotyčné mučeno, prodlužováno jeho bolestivé utrpení...pro...pro co vlastně?

Maso jím...ale nelíbí se mi, jak jsou některá zvířata chována, převážena, zabíjena...chybí tam často láska k životu, respekt, a soucit z jinými živými objekty.
Zbytečně bych ničí utrpení nezvyšovala a neprodlužovala...ale myslím si, že celá příroda je vytvořena tak, že jedno se živí druhým.