"Co vy - byli byste raději, aby váš vlastní příklad "táhl" vaše děti nahoru, jednak podnětností, jednak aby se vám vyrovnaly, ale cítily se nervózní z toho, že se jim to třeba nepodaří? Nebo aby vás v určitém okamžiku "přerostly" a pak se třeba shovívavě dívaly na "nevzdělané rodiče"? "

Jeste existuje dalsi moznost: kdyz rodice na deti netlaci, rodice se sami nepredkladaji jako priklad, jehoz urovne nutno dosahnout, deti nechaji rozhodnout, co chteji. Ale deti samy maji zajem se neco naucit, neceho dosahnout, protoze vidi priklad, ze je to mozne. A v urcite dobe rodice "prerostou". Treba ve stejnem nebo i uplne jinem oboru. S rodici pak maji vztah, ze diky jim videly, co je mozne, a samy toho dosahly.