Ano Valkýro, fungovat technicky to může a často funguje. Jen tam prostě není ten opravdový VZTAH, chybí tam to sdílení, společné zážitky, nějaké pojítko, které ten vztah udržuje a živí. Protože vztah je třeba vytrvale živit a starat se o něj. Nestačí jen mít spolu děti. To je málo. Kdyby to stačilo, tak se nebude polovina manželství rozvádět. Pak děti vyletí z hnízda a ti dva najednou zjistí, že už je nic nespojuje, nemají nic společného, není tedy důvod proč být dál spolu. Takže pokud dva chtějí vztah udržet, tak mu musí dát nějakou péči. A pečovat o vztah a něco mu dávat se přeci vylučuje s postojem "budu si dělat co chci jako za svobodna". To nejde dohromady.

Až někdy potkám nějaký pár, kde si každý žije po svým a přesto jsou spolu opravdu šťastní 20 či 30 let, tím myslím opravdu šťastní, tak možná uvěřím. Moje zkušenosti se známými a příbuznými jsou opačné. Tam kde si každý žije po svém tak jako za svobodna, tráví spolu minimum času, ohánějí se svobodou a svými právy a potřebami, tak tam mají nějaký problém. Vždycky. A buď se problém vyřeší, nebo jdou dřív nebo později od sebe. Nebo spolu formálně zůstanou, ale fakticky spolu nežijí a najdou si někoho s kým ten volný čas trávit chtějí.

Člověk ve spokojeném vztahu, kdy má v rovnováze vztah x koníčky a kamarády, nepřemýšlí nad tím, jestli není náhodou krácen na svých právech a svobodách. Takový člověk se i ve vztahu cítí svobodně. Jakmile začne přemýšlet o tom, jestli náhodou není příliš omezován, svědčí to nespokojenosti. Spokojený člověk ve vztahu je s tím druhým rád.