Táta mých dětí má lepší a rychlejší reakce než já (minimálně třeba v nebezpečí v autě)...a od dětí zatím nikdy nezdrhnul.

Ono se to všechno pak v opravdovém nebezpečí děje ve zlomcích vteřiny...ale myslím si, že se to takhle může stát u každého člověka...prostě pud sebezáchovy...než vůbec stačí naskočit rozumová část mozku...instinktivně pracuje záchranná část pro přežití.
Matka do určité chvíle tvoří s děckem jeden "energetický" celek, takže je to možná pro ni automatická záchrana "sebe"= matka + dítě jako celku...

Ale kdoví, v praxi to pak bývá různě. A někdy ty výčitky potom...měl/a jsem, jak jsem mohl/a...