Krevetko - upřímnu soustrast tobě i babičce, cotím s vámi, je to 3 roky, co mne opustil tatínek a stále je to živé.

Za mne bych řekla nevystavovat, přijde mi to pro toho zesnulého takové nedůstojené. Člověk je takový, jak žíje, co dělá, jak se chová k ostatním - to je podstatné - ne to, jak vypadá... A vím, jak to pak příbuzní kometují, vždy mi to vadilo - jak babička vypadala, že si nebyla podobná, jak se dědeček usmíval, no to byl celý on...
Pokud by tvá babička pociťovala potřebu se rozloučit, respektovala bych to, ale pokud ona sama se přikládní k tomu, že ne - a navíc i okolnosti s termínem pohřbu tomu nahrávají - prostě za mne NE.

Drž se, hodně síly do dalších dní, nebude to ještě jednoduché...