Liško, byl. Když jsem pracovala ve zvláštní škole, měli jsme tam mentálně zaostalé děti, které rodiče příkladnou péčí vytáhli do nebeských výšin. Ale děti byly od přírody natolik mentálně postižené, že se mohli stavět třeba na hlavu, protože vrozené hranice se prostě překročit nedaly. Takže děti nakonec stejně skončily v ústavu sociální péče, ale DOSTALY ŠANCI. A pak tam byly děti asi i normální, ale natolik zanedbané, že se dostaly i pod úroveň těch dětí mentálně postižených, co se jim rodiče hodně věnovali. Ti končili jako manuální makáči, někteří skončili v ústavu sociální péče.

A jinak zářným příkladem zanedbání jsou tzv. vlčí děti. Ty můžou mít talent i normální IQ, ale výchovné zanedbání, zvláště v nízkém věku, prostě nemají šanci dohnat.