Posledne tu spaly 2 sestricky a jeden bratranek, od 1,5 do 6,5 roku. Ta nejmladsi tu spala prvne, rodice byli na svatbe. Spala u mne v pokoji, u me postele, krasne usnula a spala celou noc. Ty dva starsi 5 a 6,5 spali spolu v pokojiku. Usnout jim moc neslo, spitali si dlouho, ale pak usnuli. Rano jim delam krupicovou kasi a z meho pokoje slysim zvuky. Ta mala stala u me postele, opirala se hlavickou a tise ji tekly slzicky. Ani se nehnula, hlavicku neotocila, kdyz jsem na ni mluvila, jen stala. Kdyz jsem ji vzala do naruce a konejsila, pritiskla se ke mne a drzela se kolem krku, ani nehlesla, jen ji tekly slzy. Pak jsem ji dost dlouho nemohla ani posadit do zidlicky, sedela mi na kline a drzela se mne, kdyz jsem ji krmila. Ode mne se nechtela vubec hnout.Tak jsem jsi Rikala, ze to dite je na mne zvykle, zna mne a ma mne rada, protoze jinak by ji tu rodice nenechali, a jak ta nova situace na ni pusobi a neumi se s tim vyporadat. Co pak ty chudinky deti, ktere nekde umisti u cizich lidi nebo v domove, jak to s nimi zamava do celeho zivota.