Czeperko, to máme stejně Před každou výpravou: já tam nepojedu! Nechci tam! Proč mě k tomu nutíš?!!! Kdyby ti na mě záleželo, tak bys..... Potom se zabalí, cestou na sraz už je vysmátá a v neděli večer nás zahltí triliardou zážitků. Od prosince slyším: JÁ NECHCI NA TÁBOR!!!! Letos jí to vyšlo kvůli koleni..... Ale jinak by jela. Nicméně, jak říkám, vím, s čím pracuju. Vím, že pláč a stesk v noci je zcela vyjímečný stav. A kdybych viděla, že je problém, budu to řešit jinak. Aby mi potom děcko jezdilo vyblikaný mrkající s nočníma můrama (taky jsme zažili), to fakt není třeba.