Lído, bydlíme cca 12 km od krajského města. Jezdí přes nás hromada autobusů, dokonce dosahuje i MHD... a máme sousedy staré lidi. Paní vloni spadla nešťastně na schodech; rok polykala prášky od bolesti a mazala si kyčli vším možným, aby mohla chodit... Není jí ještě ani 70 let a přesto se tluče už rok do hlavy, proč si ona blbec nechala od dětí koupit novostavbu domek v maloměstě... Nemají auto; na bus už nedojde, jediný dopravní prostředek jsou elektrokola... Pomáháme jim, jak můžeme; děti jí posílají peníze, aby si mohla dovolit třeba taxíka nebo někomu zaplatit cestu pro ně na nákup... ale je to závislost na jiných, která jim hodně nevyhovuje. Ono i to co se zdá jako ráj na zemi se může ráz na ráz změnit.

Také jsme hledali bydlení v různých částech a zvažovali nejrůznější možnosti - ono totiž domky dál od měst jsou často vymazlenější, krásnější a výrazně levnější, ale je tam právě ten problém s dojížděním a starší děti chtějí nějakou tu zábavu -koukat na srnky z okna je brzy přestane bavit.
Nemluvě o tom, že sama vidím, jak obrovská výhoda je, že děti mohou v rámci maloměsta docházet sami do ZUŠ, na kroužky ve škole... mohou si zajet nakoupit samy školní potřeby... Všechno má svoje výhody a nevýhody