Tak já jsem pravý opak tebe. Šestinedělí jsem měla dlouhé 4 měsíce, které jsem fakt teda v průběhu dne probrečela. Postupně se to lepšilo. Měla to tak i kolegyně na pokoji, tak nějak podobný osud jsme s miminkama měly, i stejnou diagnozu a obě stejně uplakané. Gynekoložka mi na kontrole až jsem byla doma říkala, že není nic výjimečného, když ženy po podobných problémech berou dočasně antidepresiva, tak to až tak ojedinělé není asi. Kojení mě na jednu stranu pomáhalo psychicky, že aspoň něco se daří, aspoň něco dávám prckovi, na druhou stranu mi jistě přidávalo tu emoční labilitu. Teď už je to samozřejmě dobré dlouho, ale velmi mě to změnilo. A přepínat zatím teda neumím.