Ahoj.

Po pravdě, v tomhle vedru, Ti tu dovolenou ani nezávidím.
Jsem ráda, že jsem zalezlá v baráku, kde je do 26°
Venku bych pořád nechtěla být ani za zlaté prase.
Ale vy to zvládnete, určitě.



Mám nefunkční nohu už od začátku. V nemocnici jsem ji vyloženě tahala za sebou, protože jak mi dali ty vysoké dávky kortikoidů, tak se tam něco prostě pos....
Pak mi to snížili, tak se mi to trochu zlepšilo, ale prostě nemůžu normálně chodit. Pokud bych třeba chtěla zatlačit chodidlem proti ruce, tak to neudělám. Nestoupnu si na patu, na špičku jen trochu. Když si nedám pozor, tak brknu a už kolikrát se mi stalo, že jsem prostě šla k zemi. Vůbec si neumím představit, že bych třeba běžela.
Prostě to nejde.
V nemocnici mi zpočátku tvrdili, že to není možné, tak to nikdo neřešil. Při propuštění mi řekli, že se to zlepší.
Jenže ono se to nelepší a už ani asi nezlepší.
Ještě půjdu na nějaká vyšetření, ale na té neurologii mi řekli, že za tak dlouhou dobu to může mít poškozené na trvalo.

Ještě si ze mně dělala doktorka srandu, že prý mám být ráda, že mi ty kortikoidy pomáhají léčit střeva, tak co bych chtěla raději. Nemocná střeva nebo "jen" nohu. Ať to beru jen jako malé zlo k tomu všemu

No, to mi moc nepomohlo, upřímně.

Njn, nemocnice je kolos.