Já mám právě taky pořád pocit, že to je "málo", že nemám důvod, proč to nezvládnout (ale přitom to prostě nezvládám...). Co mě dřív dokázalo nakopnout a nabít energií, tak to nefunguje... Mám strach, že když začnu brát prášky, že znovu nebudu mít důvod se tím víc zabývat - pokud bych prostě začala znovu fungovat, proč to řešit? Nedokážu překonat pocit nějakýho "selhání", že si s tím nejsem schopná poradit sama... Na druhou stranu si připadám jak časovaná bomba a mám strach, abych nakonec nepřestala fungovat úplně - neumím to popsat...
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.