Moje babička měla mojí mamku v 35,takže dost pozdě a zemřela v 85 letech.A já až v těchto letech (kolem 50ky)začínám hodně litovat toho,že jsem se víc babičky neptala a nemluvila s ní víc do hloubky o jejich sourozencích,jak co cíti a tak.Zemřela,když se mi čerstvě narodilo 2.dítko,bydlela jsem 80 km od ní,mě bylo 25,takže mladá holka s úplně jinými starostmi a zájmy,takový větroplach jsem ještě byla.
A ted bych se jí tak chtěla zeptat na tolik moc věcí a měly bychom tolik o čem mluvit no a bohužel,v tom životě jsme se jaksi jakoby minuly v tom smyslu,že nyní už je člověk úplně někde jinde především rozumově i zkušenostmi,minuly jsme se bohužel v čase,který nejde vrátit zpět.

Je hodně smutné,že ti zemřel otec,musel být relativně mladý, pozdní upřímnou soustrast přeji.