Dooly, poníží?
Ne, on nebyl poníženej ...a ne, nebyla jsem vytočená, že bych dostala nějaký útočný impuls.
Ne, že bych i takové vytočené emotivní stavy neznala...ale už jsou naštěstí dlouhou dobu za mnou.
Víš, dávám velký pozor, aby taková akce, když k ní velmi výjimečně dojde, byla spravedlivá.
Tahle byla a syn byl a je srozuměn.

A kdybys mluvila s dětmi, zjistila bys, že právě v tom to je...v té spravedlivosti nějakého trestu, nejen fyzického, v tom, jak to ony vnímají. Což je na dlouhou debatu o tom, jak to mohou vnímat týrané děti...ale náš syn není týraný, je to normální šestnáctiletý kluk, se kterým máme hezký vztah - a to i teď.