Velký syn stíhá v klidu, teda pro něj v klidu. Učení a známky tudíž nehrotí, stačí mu v pohodě trojky (když hrozí 4 na vysvědčení, tak dostane sprďunk a na chvíli zas zabere). Ale zase je ve své věkové skupině v národní reprezentaci, takže kombinuje sport na klubové úrovni (několikrát do týdne trénink, v mezidobí posilovna, víkendy zápasy) a cca 1x3 měsíce týdenní reprezentační tréninkový sraz, tj. ulívá se ze školy úplně. Do toho mívají o víkendech nějaké brigády na podporu financí klubu (nebo údržba "klubovny" a tak), taky už nějaké ty "pařby"... Umí ve studiu i zabrat, když mu hrozí průser, ale jinak to nechává plynout dost ležérně Loňský školní rok k tomu měl ještě 2x do týdne hodinu anglické konverzace, ale jestli letos bude chodit, to nevím, přece jen těch povinností má už teď hromadu, kolikrát fakt dojde, odhodí jednu tašku, vezme druhou, chleba do ruky a jde zas pryč, hlavně takhle v pátek odpoledne, když před prázdninama kombinoval škola - angličtina -trénink, když my dospěláci už jsme si sedali s nohama na stole do klídku, mi ho fakt bylo líto. Ale netváří se, že u toho trpí Já bych se už takhle "mučit" nechtěla.

Přesně - tuhle mu třeba jedna profesorka dala za 5 z projektu, který měl odevzdat, když byl zrovna na tom repre tréninkovém srazu, on se bránil, že jí to poslal mailem (než odjížděl) a ona, že to měl odevzdat vytištěné... Tak maminka to tedy útrpně z toho mailu vytiskla a donesla do školy, žééé... a učitelka velkoryse smazala za 5 a oznámkovala normálně. Fakt někdy nechápu...