Řeknu ti to tak.

Dá se na to zvyknout, ale jako před porodem už to prostě nebude.

Nevím, jestli nikdy, ale já po 6ti letech jsem se do doby "před porodem" ještě nevrátila.

Žádný rozhodnutí není fixní, to se ti snažím říct, já si to taky malovala jinak, ale bolelo to a u mě teda hormony převálcovaly různá předsevzetí a prostě jsem se jim přizpůsobila (daleko) víc, než jsem měla v plánu a ony se díky tomu tolik neozývaly. Ale každej to má jinak, my byli dýl ve špitále, víc v ohrožení života, dítě víc uřvané atd., tj. pro mě to bylo víc prioritní, dát přednost dítěti, který jsem nemohla chovat, bála se o jeho život a musela ho mít na sobě nalepený, jinak kvílelo. Nemohla jsem mu to udělat, že tolik týdnů v inkubošu bez maminky a když už můžu být s ním, tak budu zdrhat do práce. Prostě mě to žralo neuvěřitelně moc, tak jsem se tomu přizpůsobila.

Ale ano, časem je to lepší a lepší.