Jentakj, ale taková citlivost na dodržení biorytmu je spíš menšinová, bohužel pro nás citlivky.
Já to mám také, v pět bych trvale vstávat nemohla, ničí mě i vstávání v šest, bez budíka se budím v devět, to je můj luxusní ideál pro dny volna.
Ovšem jsem s tím odjakživa všude osamocená, neznám nikoho dalšího, kdo by nebyl schopen brzy ráno fungovat.
Když to vezmeš podle většiny společnosti, tak většina lidí pracuje od šesti, sedmi, max. od osmi, často na směny, hodně lidí i v noci.