Oboje prarodiče četli hodně, předali dál velkou knihovnu, moji rodiče četli v každé volné chvíli, matka ještě víc než otec. 100% jsem to podědila, bez knížek nemůžu odmala existovat, jen si matka někdy myslela, že to už přeháním. V dětství čtením v noci pod peřinou nebo z otevřeného šuplíku v psacím stole, v dospělosti, když přijela zkontrolovat do ciziny novorozeného vnuka a našla mne, jak si při kojení čtu Johna LeCarré Synovi jsem četla od narození (ale to bylo i kvůli češtině v cizím prostředí), lásku ke čtení podědil, byl schopen si číst i za chůze a na jezdících schodech v metru. Ke každým narozeninám i Vánocům musí být tvrdé hranaté balíčky