Co by se mělo učit, už tu padlo.

Ono se to dokonce učit má, v RVP je vše, od tance, přes sezónní a netradiční sporty až ke klasice.

Problém je, že "manipulace s míčem" se většinou scvrkne na 1. stupni na vybíjenou, na 2. stupni na fotbal (u nás na škole k tomu házená, za mého dětství přehazovaná, někde basket, ale málokdy víc než jedno z toho).
No a podobně se "základy atletiky" řeší jedním měřením jednotlivých disciplín bez nácviku, základy akrobacie jsou kotoul a někdy stojka....

Pak je to tedy o vybavení tělocvičen. Někdy je to fakt o strach, kdy se co utrhne, uvolní, vypadne...15 míčů, aby bylo alespoň do dvojice? Utopie. Florbalky jedině vlastní, bez mantinelů a branek. My pro první stupeň nemáme ani jeden kopací míč, měkké molitanové míče na kopanou do tělocvičny jsem si vymohla letos a to jen díky žačce s SVP, která má měkký míč předepsaný v pomůckách....a tak dále a tak dále....

Mně by třeba vyhovovalo, zejména u starších dětí, mít možnost jim některé věci promítnout v té tělocvičně na nějakém monitoru. Když to člověk promítá ve třídě, nikdo nedává pozor a hlavně to zapomenou do další hodiny, a navíc (asi i oprávněně) prskají, že to není tělocvik. No a zase i když je člověk schopen jim to předvést sám, tak u toho zase nejde dost dobře komentovat, co člověk dělá...Takže ukázat na za tím účelem natočeném videu, pozastavit, moct okomentovat a rovnou vyzkoušet, by bylo fajn....

Jinak ten nácvik často dojíždí na to, že než se vystřídá 30 dětí, je hodina pryč. A u cviků, kde je nutná dopomoc a záchrana, což je i obyčejný kotoul, nelze nechat děti cvičit samotné. A vlastně je to skoro u všeho. proto vedou aktivity, kde totéž dělají pokud možno všichni. V tomhle tedy sláva za asistenta a malý počet dětí ve třídě, to se pak všechno dělá snadno a dost se toho stihne, protože dvě stanoviště bez přímého dohledu, jedno s dohledem aistenta a jedno moje, s nácvikem nějaké nové dovednosti, na každém placu 4 - 5 dětí, to mají děti alespoň pocit, že si zacvičily.