V rodině může být problém samozřejmě taky a pravděpodobně je, já ho vidím už v tom, že rodič řeší důsledek (jak dostat dítě do školy) a ne příčinu. Ale kdyby bylo dítě ve škole spokojené, asi by nemělo problém tam chodit.

Podstatou podle mě je projevit dítěti důvěru a nechat ho rozhodovat o sobě. Pak může vyplynout, v čem to vlastně vězí. To ale bývá dlouhodobý proces, protože to, co se děje, jsou už následky, podle mne plynoucí z velkého zoufalství dítěte a jsem přesvědčená, že nucením dítěte chodit do školy a vozením ho tam, se problém nevyřeší. Zažila jsem něco podobného se synem.

Vyžaduje to značnou sebereflexi a změnu přístupu hlavně rodiče, to v každém případě.

Můj syn je doma druhý rok, po krůčkách nachází sám sebe, jde to pozvolna a připadá mi to v pořádku, dává to smysl.