Tady celej den běží diskuze, co je statusová věc pro děti, ale možná by se to mělo přejmenovat, co je statusová věc pro rodiče Protože odkud se berou všechna ta děcka s iPhonama a dalšíma věcma na ZŠ? Někdo jim to musí koupit.
I když je mi jedno, zda si vydělávající dospělý koupí iPhone nebo zrcadlovku nebo cokoliv jiného, když si na to vydělá a prostě to chce. Jen u těch dětí mě to sem tam překvapí, že jim to rodiče koupí, protože pro víc dětí je to docela drahá sranda nakoupit iPhony, iPady a x dalších drahých věcí.
V tomhle se doba změnila, že leckteré dítě má pomalu větší životní úroveň než rodič. Za nás byl opak. Pokud rodič uznal, že si nechce koupit botasky, ale lepší sportovní boty, tak si je koupil, protože vydělával... A my jsme pak nafasovali to, co byl ochotný koupit pro nás. A na lepší sportovní boty jsme si museli až sami vydělat. Možná, že kdyby se takový styl výchovy praktivoval dneska, tak je to skoro na sociálku