Mmch., moje máma byla nechtěný dítě, její dětství by asi nikdo příčetnej nechtěl prožít, ve spoustě věcí jí to samozřejmě ovlivnilo, vnímá to i skoro v sedmdesáti jako "nespravedlnost", ale fakt k z toho nemá trauma. Protože je sice dětinská a ve spoustě věcí naivní, ale ne natolik, aby nevěděla, že to změnit nemůže a dokonce i to, že si za spoustu těch špatných věcí může sama - protože nedokázala od rodičů odejít a žít si podle sebe. A dneska to vidí jako skutečný problém - toho lituje, ne toho, komu se narodila. Lituje toho, že se nechala svou mámou ovládat a manipulovat až do její smrti. Protože se mohla jako dospělá odstřihnout, ale neudělala to z pohodlnosti.