Přidat odpověď
A není věcí toho člověka, aby když zjistí, že si s sebou něco takovýho nese, na tom začal pracovat?
Na jednu stranu bychom měli za zlý rodičům, že se nechtěj vyvíjet a zdokonalovat, a na druhou stranu se zabetonujem ve svých traumatech s tím, že už to tak zkrátka je a nedá se s tím nic dělat?
Vždyť nakonec ti rodiče, kterým vyčítáme nevhodné chování, se chovali nevhodně třeba proto, že sami měli v dětství nějaké nezpracované trauma, nic s tím nedělali a přenesli to na nás.
Nějak se mi nepozdává přístup, že když oni neřešili a přenesli to na nás, tak jsou hajz.lové a zlobíme se na ně právem, ale když my neřešíme a třeba taky něco přenášíme, tak že za to nemůžeme a nedá se s tím nic dělat.
Předchozí