Kudlo,

myslím, že k některým krokům určité typy lidí potřebují podnět, čas a často i pomoc. A že pomocí může být třeba kamarádka, ale spíš jí nebude anonymní člověk na netu, který složitý emoční problém smete se stolu s tím, že je přece logické se odstřihnout.

Navíc, podle mých zkušeností, lidi, kteří jsou z rodiny naučení, že je rodiče převálcují, jsou celkem slušně předprogramovaní vnímat rady typu "musíš se prostě odstřihnout" s jakýmsi nevyřčeným dodatkem "a když to nezvládáš, je to tvoje chyba, protože jsi přece přesně tak neschopný, jak tě tvá matka vidí".

Navíc od určité hranice mi připadají tyhle rady a hodnocení spíš jako štvanice než jako pokus o pomoc. Někdy, v některých diskusích, to už zdaleka není "nakopnutí", ale "kopání". A nejsem vůbec pyšná na to, že se občas taky neovládnu a podobné "sbírky rad" se taky zúčastním.