Během osvobozování Československa a po jeho ukončení vznikaly na území Československa různé ozbrojené složky (gardy, stáže, milice; národní, revoluční). Tyto formace dočasně suplovaly roli standardních výkonných bezpečnostních orgánů státu. K jejich zrušení došlo v červnu 1945. Poté na tomto poli působila jen armáda, Sbor národní bezpečnosti (SNB) a tzv. Závodní milice (Závodní stráže), spadající pod Ústřední radu odborů. Jejich úkolem byla ochrana průmyslových závodů. Zbraně získaly jednak od Rudé armády, jednak z ilegálních skladů z doby války. Vzhledem k provázanosti odborů a komunistické strany byly tyto formace postupně přetvářeny ve výkonné nástroje KSČ.


V února 1948 rozhodl Ústřední výbor KSČ (ÚV KSČ), aby stranické organizace v jednotlivých podnicích zřizovaly tzv. strážní oddíly, jejichž mužstvo měli tvořit komunisté a jejich sympatizanti. Většina příslušníků strážních oddílů pocházela právě ze Závodních milicí. Dne 21. února 1948 byly tyto strážní oddíly rozhodnutím ÚV KSČ transformovány v Lidové milice.