Tuten, ale tak on si to umí nakrájet i namazat, někdy si takhle sám dělá večeři, nebo o víkendu nám pomáhá dělat snídani, to není o tom, že by to nezvládl...to je o tom, že by se tím vůbec nezabýval, prostě by něco popadl a hotovo, jídlo je mu většinou fuk.... doma má ráno pomalejší rozjezd, jakmile vylezeme ven, tak už je v pohodě....jinak u nás to funguje tak, že manžel ráno, než odejde, tak nám uvaří čaj a namaže synovi třeba tu housku a nám oběma namaže housku k snídani máslem, my už si to pak obložíme tím dalším...když potom vstaneme my, tak já mu nakrájím to jablko, on si udělá šťávu a je to...já zase než jdu spát, tak dělám manželovi čaj na ráno do termosky a třeba rozkrájím housky, aby to měl ráno jednodušší...prostě si vypomáháme všichni navzájem...a za tu společnou svačinu ve škole jsem ráda, protože on by si jinak na to jídlo ani neudělal čas a pak je unavený nebo chytá z hladu hysteráky...myslím, že ostatní u nich na tom budou podobně, takže asi ve škole vědí, co dělají . Družinu mají i páťáci, i když tam už od loňska nechodí všichni....
Jinak, nevím, jestli jsi dočítala minule tu mojí odpověď...ve skautu se mu zatím moc líbí, pojede s nimi teď na ty podzimky, ze skauta domů jezdí autobusem sám, babička bydlí kousek od klubovny, tak ho jenom doprovodí na autobus a on už pak jede sám...i od metra ke škole už chodí sám...takže osamostatňujeme, na něj se musí pomalu, ale jde to