Takže maká od rána do večera včetně víkendů, dítě mít z pracovních důvodů nemůže, protože by přišla o příjem a jednou nebude mít důchod, protože z tech minijobů se na něj nic neodvádí. To má být hezký život? No, děkuju pěkně, kvůli tomu bych fakt neemigrovala.

Případ mých rodičů: když mi bylo 12 a bráchovi 15, měli rodiče možnost emigrovat. Zajímali se o podmínky. Otec lékař, matka zdravotní sestra. Neuměli jazyk. Dostali by podporu do začátku, ale formou úvěru, což by znamenalo do cca 5 let kompletně vrátit. Vzdali to. Nejenomže se ve vyšším věku (+- 45 let) báli, jestli se dostatečně naučí jazyk, ale měli děti, jedno by mělo jit na střední školu, druhé za pár let taky. Kde vezmou peníze na jejich vzdělání? Co by bylo v okamžiku, kdy by jeden onemocněl/přišel o život? Jak by to ten druhý zvládal? Nakonec se rozhodli zůstat Doma, protože ta rizika byla dost velká. Dneska se jim ani nedivím. Kolik by dostávali na důchodu, když by emigrovali ve věku cca 45 let? Aby si za cca 20 let pracovní kariéry pořídili bydlení, nechali děti vystudovat, našetřili na důchod... Jo, za svobodna, mladší a bez dětí, případně s jakous takous znalostí jazyka, to by asi byla jiná.