Cairo,přesně tak to mám i já..Jen mám mladší sestry dvě, takže všechno znásobené. Ségrám se muselo a musí pomáhat neustále, já jsem ta velká, starší, žádný můj problém není tak velký, jako jakákoliv banalita u nich, od chvíle, co mají děti ony, už pro moje nezbýval žádný prostor na hlídání. Ve finále jsem se naučila spoléhat jen sama na sebe, což se samozřejmě hodí do života, ale byla to drsná metoda. Sestry dopadly jedna jako druhá dost tristně
(špatný výběr partnera, nevychované děti, špatné hospodaření s financemi) a v naší rodině se berou moje úspěchy tak trochu jako že " machruju " a naschvál se mám dobře já i moje rodina a se ségrama vztahy nemáme skoro vůbec..