Monty,

a mně zas přijde tento přístup typickou ilustrací toho, co jsem psala na začátku, chorobného strachu z "přechválení" a (pro mě zcela nepochopitelné) představy, že NORMÁLNĚ FUNGOVAT v týmu je něco "tak samozřejmýho, že to vůbec nestojí za řeč", a lidí, kteří pak tu pozitivní zpětnou vazbu pro jistotu nedávaj vůbec. Proto jsem i speciálně pro Tebe psala o tý chvále, protože mi bylo jasný, že a jak se toho chytneš, a že si pod tím představíš nějaký naprosto nereálný "kladení věnců" .

Nevím, jak to vyjádřit bez toho, abych byla osobní, ale tohle mi přijde typický pro lidi, kterým se toho uznání moc nedostává a tak si to "přelakujou" tak, že ho vlastně vůbec nepotřebujou a ten, kdo ho potřebuje, je divnej. A Ty to navíc "vyšperkuješ" ještě nějakejma údajnejma projevama jakýhosi jásání, který v tý podobě, jak je popisuješ, samozřejmě JSOU absurdní, ale takto to přece nikdo neprovozuje.

Ten, kdo měl někdy nějakej tým a v něm někoho, kdo NORMÁLNĚ NEFUNGOVAL , asi bude zatraceně dobře vědět, jakej je v tom rozdíl. Ten, kdo je jedinej, kdo v rodině uklízí, asi zatraceně pozná rozdíl mezi tím, když do blbý myčky naloží NĚKDO JINEJ.

Já osobně NENÁVIDÍM JAKÝKOLI domácí práce, tudíž vždycky vnímám jako velkou zásluhu (jak u sebe, tak u jinejch), když se někdo přemůže a udělá to. A že je to hodný zmínky. Kdybych to měla dělat jen já a ještě navíc s tím, že to je vlastně "normální a nehodné zmínky", tak bych se na to vykašlala, protože pokud je to tak triviální, že to nestojí za zmínku, tak se jistě nic nestane, když to nebude vůbec.

Ono je to nejlíp vidět na tom, když někdo, co "to dělal zcela samozřejmě a samozřejmě bez nároku na uznání, protože by bylo absurdní za něco tak samozřejmýho to uznání chtít" to dělat PŘESTANE, jako v tom vtipu "cos celej den dělala"?

Podle mě KAŽDÁ, i ta sebemenší práce, kterou člověk udělá ve prospěch celku, STOJÍ aspoň občas za zmínku a uvědomění si, že to dotyčnej dělá pro ty ostatní. Pokud to budu vnímat tak, že těm ostatním je to jedno, tak se opravdu nabízí PŘESTAT TO DĚLAT, pokud je to tak, že mě to netěší a oni o to nestojej.