Ani nevím. Tchánovci mají snahu. Ale nezapojuji se do debaty, prostě se začnu usmívat a na přímé dotazy omluvně říkám, že nevím, že tomu nerozumím, že na to nemám názor. Nemám potřebu je přesvědčovat, stejně to je jen o vylití si frustrace a sdělení světu, že oni tomu rozumí. Maximálně jim položím otázku, upřesňující navenek, aby mi to jako vysvětlili na konkrétním případě, ale ve své podstatě je nutím se nad tím zamyslet z jiného úhlu. Ale zásadně to není formou nesouhlasu. Kdybych dávala argumenty, tak slyší jen: jste hloupí, jste blbí, jakýkoliv nesouhlas se jim takto v hlavě přeloží a urazí se. A debatovat obecně o postavení ženy s lidmi, kteří defakto volají po "starých" hodnotách, to by byla jen ztráta mých nervů. Obvykle to stočím na sebe, že já si to nedovedu představit u sebe a pak už se debata odkloní, protože málokdo si mě dovolí urazit adresně. Jako "ženu obecnou" umí urazit každý, ta přítomna debatě není, ale urážet mě, že mám dělat to nebo něco jiného, mám si myslet něco, to už musí být megadebil, aby to zkoušel.