To je těžké si představit, co bych dělala. Ale pokud by šlo o příjmení, se kterým bych se narodila, tak počítám, že do 18 bych si nějak zvykla a pak čekala, až se vdám A kdybych takové příjemní měla "vyvdat", tak to nevím. Myslím, že všechno tebou uvedené bych já osobně jako dospělá určitě už dala, možná bych to řešila kvůli dětem... Jinak tedy u spousty jmen "s významem" se mi ten význam v případě jmen stírá a jakoby "nedochází". Do třídy se mnou třeba chodil Jebavý (a ve městě bylo víc rodin s tím příjmením), dlouho jsem samozřejmě ten význam ani neznala a ani potom mi to příjmení nepřišlo jako divné, beru to prostě jako "běžné příjemní". Naopak kamarádka odmítla nabídku k sňatku mimo jiné z důvodu, že se v žádném případě nechce jmenovat "Pokorná". Docela mi to trvalo, než mi došlo, co jí na tom příjmení vadí, vůbec mi ten význam nedocházel, prostě normální příjemní