A rozumná ohleduplnost jo, o tu se i občas cíleně snažím...někdy nevyhodnotím správně nebo dost rychle situaci, taky mohu být neohleduplná .
Ovšem ohleduplnost v situaci, kdy na mě někdo cíleně útočí a chce ublížit a mně to vadí (protože někdy nevadí, míjí mě to, takže ani nijak nereaguju), je myslím kontraproduktivní.
Ale to si musí každý vyhodnotit sám.

Určitě je dobré (a zas to stočím na to, co tu poslední dobou píšu) mít ten určitý vnitřní pocit sebehodnoty a sebelásku (nemyslím egoismus), pak může být člověk přirozeně svůj, neubližuje, ale taky si nenasazuje nějaké falešné masky vstřícnosti a slušnosti, je prostě takový přirozeně...protože má prostě ve své podstatě lidi rád (jako sám sebe ), a to klidně takové, jací jsou.