Mně teda překvapuje že se pořád ještě vyskytují názory obhajující fackování dětí, anebo kohokoliv.
A to že drzé děti nefackuji a nevyjadřuji s tím souhlas u jiných, ještě nutně neznamená lhostejnost vůči drzosti nebo hrubosti.

A teda souhlas s Buchli, historka se mi zdá velmi nepravděpodobná, anebo se teda sakra sekli ve věku těch kluků.

Schválně jsem to teď doma poměřila, mám 163 cm a můj desetiletý by mi teda hypotetickou facku dát nezvládl, a to není mezi vrstevníky žádný prcek. S rozpřahem by se trefil tak asi někam nad loket, možná kdyby povyskočil by to schytalo rameno.

Totéž s tím vracením facky mi nesedí. Tak drsnýho 10-leťáka si moc nedovedu představit. Aktuálně jich znám hodně, a někteří jsou pěkný kvítka.
Tý mluvě sice celkem věřím, oni to prostě v tomhle věku začínají zkoušet, prostě hurá sprostý slovo, a ani moc netuší jejich úrovně a co to znamená.

Já mám vyzkoušeno že funguje zeptat se jestli ví co to znamená, když už to používá, to uzemnilo i ty největší frajery, v tomhle věku teda.

No a je tu ještě jeden aspekt - kde to ty děti asi tak slyší, tyhlety výrazy ? Jako jasně někteří od spolužáků, ale ti prvotní, ti co to do školy dotáhnou, to podle mně berou doma. Takže zfackovat rodiče?