Báro, no sice to působí možná jako režim, nicméně na spaní to stejně nemělo moc vliv...někdy venku v kočáru usnul, někdy ne, někdy usnul ještě před obědem a najedl se pak, někdy vydržel do toho jídla a spal potom...někdy spal půl hodiny, někdy i dvě, když se zadařilo...a venku jsme byli skoro pořád, jednak on byl venku nejspokojenější, ať už spal, nebo ne, jednak mě taky bavilo být venku, co taky doma, že jo...v poledne udělat oběd, něco málo doma poklidit a odpoledne nebo navečer po návratu domů hodit prádlo do pračky...večeři jsme dělali dohromady s manželem...venku jsme se buď sešli s nějakou kamarádkou, nebo s mamkou, vyřídili jsme nějaký menší nákup, nebo když usnul v kočáru a dal se odstavit, tak jsem si v parku na lavičce četla...