Tak když jsem ukončila studia, tak jsem to považovala za štěstí a ono to štěstí bylo, že jsem se dostala k takovému oboru - a to jsem měla nástup 22 tis (rok 2001), v mém oboru platy rychle rostly a později jako specialista na volné noze jsem měla násobně víc. Jako zaměstanec bych mohla mít cca 100 tis plus nějaké bonusy, takže jsem na dolní hranici toho pomyslného příjmu nad 100 tis.
A jak si připadám? Jako debil* neb uživit 3 děti a líného manžela dá dost fušku a dovolit si mohu akorát tak tu levnou dovolenou v chorvatsku...zdraví jsem ztratila fyzické i psychické a mám jen dluhy...ale pořád ještě neklesám na mysli až tak, jen to prostě není žádné terno momentálně.