"Ale jemu prostě vadilo to omezování nebreč neskakej nekřič apod"

to by vadilo snad každému

děti tahám s sebou téměř kamkoliv a přesto jsem podobné věty nikdy nemusela použít... všechny besídky jsme absolvovali společně a děti to bavilo - prostě jsem se jen nekoukala na vystoupení, ale celou dobu se i věnovala mrněti, třeba jen šeptem do ouška "koukej, tamhle je sestřička, ta to umí, viď?", "ukážeš králíčkovi, co tam děti dělají?", a podobně, stačilo pár vět během představení (obzvláště školková nebývají dlouhá) a mrně koukalo... a když bylo ještě malé, klidně jsem po tu dobu kojila (sedla jsem si do poslední řady) stejně tak do čekáren jsem tahala knížky (pokud možno neokoukané), kupovala omalovánky, nové věci a celou dobu se mrněti věnovala... děti nemám nijak klidné, ale postupně se tak naučili, že jsou místa, kde je klid nutný...