Mazlíkovi je sedm a zhruba před rokem nás vyloučili z logopedie s tím, že už to všechno umí a stačí jen dohlížet na to, aby to používal. Chodili jsme tam s L uvnitř slova.

Potíž je v tom, že když se na to soustředí, tak říká L, když se nesoustředí nebo je unavený, tak U. Denně s ním to L cvičím, opravuju ho v běžné řeči a vyprávíme si příběhy. Je úplně jedno, jestli na to jdu po dobrém, po zlém, uplácením, chválením, na začátku historky tam L je a jak se zabere do příběhu, tak zmizí.

Prostě to umí, ale je pro něj jednodušší to nějak občůrat. Když je unavený, tak navíc mluví tak nějak hůř srozumitelně obecně.

Co s tím? Jak to tohle cvičí? Má smysl s tím někam docházet, když to vlastně umí?Samo to asi nepřejde. Máte zkušenost?

Díky předem.