"K otázce "zdravím": používám ve stejné situaci, která byla zmíněna - něco mezi tykáním a vykáním, a co vím, ve stejném smyslu ho používá i mé okolí, a to i do mailu a sms.

Oceňuji kreativitu při zdravení, nebo používání archaismů
Hlavně nijak mě nevytáčí, když někdo nepozdraví, je to jeho problém, ne můj. Většinou si myslím, že jsem pozdrav neslyšela, jelikož znám dost nesmělých lidí a nemám zapotřebí jim způsobovat trauma kvůli blbému pozdravu.
Taky o sobě dobře vím, že občas jsem natolik zamyšlená, že někoho nevidím, tudíž nepozdravím, ale není to proto, že nechci nebo neumím, ale protože si ho nevšimnu, ani když mě on pozdraví. Totéž tedy předpokládám o ostatních. Popř. ten jedinec nemá důvod mě pozdravit, je to jeho výsostné právo.

Celkově mi hysterie kolem zdravení připadá ujetá "

Rozállie asi tak