Měla jsem vždy dojem, že buzerování s dodržováním pracovní doby na minuty je pouze u státních firem. Že soukromník neřeší, jak je kdo dlouho v práci (mluvíme o minutách), ale řeší objem vykonané práce. V čem je lepší pracovník, který sedí na židli požadovaných 8 hodin, ale brouzdá po netu, pije kávu, kouří, debatuje s kolegy..... proti tomu, který je v práci jen 7,5 hodiny, ale ty intenzivně pracuje? Chápu, že pro šéfy je jednodušší hodnotit podřízené podle přesného dodržování pracovní doby, ale doufám, že já taková nikdy nebudu.